O kráse
"Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné."
Antoine de Saint Exupéry
Láska
Láska je něco, co lidé cítí,
neroste na louce jak polní kvítí.
Láska je jako milion růží,
láska je to, co se nedá napsat tuží.
Láska je nejkrásnější věc,
láska je vzácná zlatá klec.
Láska je plná vášně, starostí,
je všude na světě,
je nadpřirozenou schopností.
Láska má srdce,
láska má duši,
láska kaľdému sluší!
Tisíc vloček
Z půlnoční oblohy snáší se k zemi tisíce sněhových vloček
a vstříct těm vločkám, kráčí můj obličej ...
Kolik málo stačí, aby se usmíval
v té záplavě sněhu, chtěl bych tě líbat,
rukou žhavou jako chtění ve vlasech měnit sních na vodu,
každé další políbení za třpitivého doprovodu.
A pak jen tiše pozorovat oblohu ...
jak z hrozivě modrého temna
čísi ruka dobrá spouští na nás peřinu
a smát se všem hvězdám, sluncím i větru,
mokrým vlasům, promočenému svetru.
Taky se smát lidem ... "svět se vám klaní"
smát se večer i při svítání.
A nakonec postavím ti hrad - bude celý ze štěstí a sněhu
můžeš tam žít i spát a jíst mojí něhu
Ze sněhu zdi a nábytek z ledu
a místo lůžka červánků pár ...
Z půlnoční oblohy snáší se k zemi tisíce sněhových vloček
a vstříct těm vločkám, kráčí můj rozesmátý obličej ...